Aktuality a akce

V Červeném seznamu je kosatec sibiřský zařazen do kategorie ohrožených druhů naší květeny (VU/C3), zákonem je tento druh chráněn jako silně ohrožený (§2). Českou botanickou společností byl proto zvolen Rostlinou roku 2024.

Navštíveno bylo celkem čtrnáct lokalit s recentními údaji o jeho výskytu, v CHKO Poodří tři lokality u Jistebníku a Bartošovic v okrese Nový Jičín, v okrese Bruntál pak dvě u Horních Životic, jedna při Dívčím Hradu a zbývající z obvodu města Bruntál. Nad rámec projektu byly navštíveny, anebo z fotografií revidovány i další výskyty u Kravař, Frýdlantu nad Ostravicí a Kunína.

Na dvanácti lokalitách byl stávající výskyt potvrzen, na dvou zůstal neověřen. Zmapováno bylo přes 600 trsů kosatce sibiřského, a to výhradně v okrese Bruntál, při Dívčím Hradu, u Horních Životic a zvláště po obvodu města Bruntál, kde se nachází i nejbohatší populace v kraji, v místě někdejší vojenské střelnice.

Identita populací v CHKO Poodří, které mají údajně shodný původ (záchranný transfer z Mošnova) nebyla spolehlivě vyřešena, rostliny však nenáleží autochtonnímu kosatci sibiřskému a patrně ani čistému kosatci krvavému (Iris sanguinea). Hodnoceny však by ly pouze morfologicky. Kosatci krvavému však přináleží rostliny od Kravař a dozajista hybridního původu jsou rostliny u Kunína. U Frýdlantu nad Ostravicí se jedná patrně o zdivočení dávného pěstování pravého kosatce sibiřského, s malým podílem přimíšeného hybrida.

Na třech lokalitách v okrese Bruntál probíhá management více či méně pravidelnou sečí, z toho na dvou není dostačující. K urgentní péči, tedy řádné fázové, případně selektivní seči bylo doporučeno šest perspektivních lokalit, na některých dalších je management žádoucí z hlediska zachování jiných ohrožených druhů.

Mimo populace kosatce sibiřského byly zaznamenány i další v regionu vzácnější nebo i ohrožené druhy, jimiž jsou například: orlíček obecný, ostřice odchylná, ostřice latnatá, škarda měkká čertkusolistá, prstnatec májový, bahnička bradavkatá pravá, mečík střechovitý, čilimník nízký, zvonečník hlavatý, vemeník dvoulistý, vrba rozmarýnolistá, hadí mord nízký, srpice barvířská, upolín nejvyšší, kýchavice bílá Lobelova, rozrazil štítkovitý a další.

Za faktory nejvíce ohrožující mapované biotopy lze označit upuštění od dosavadního způsobu hospodaření a nástup sukcese v podobě gradace trav jako jsou třtina křovištní, chrastice rákosovitá a rákos obecný včetně hromadění jejich stařiny a proměn střídavě vlhkých bezkolencových luk v různě degradovaná lada.

Žádná lokalita s výskytem kosatce sibiřského nebyla přímo kolonizována invazními druhy, zároveň se ale na všech vyskytoval pcháč oset, který se jakožto invazní archeofyt vyskytuje především v jiných typech biotopů.

Autor textu a fotografií: David Hlisnikovský

Více o projektu:

https://aopk.gov.cz/monitoring-a-mapovani

Více o kosatci sibiřském:

https://botanospol.cz/cs/rostlina_roku-2024