Beskydské mapování velkých šelem se vrací. Letos se koná po dvaačtyřicáté - Beskydy
Beskydské mapování velkých šelem se vrací. Letos se koná po dvaačtyřicáté
4. 2. 2026
Akci koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Hnutím DUHA Šelmy a účastní se jej i řada proškolených dobrovolníků. Protože se šelmy neřídí hranicemi států, ale svými přirozenými teritorii, bude se jejich výskyt mapovat nejen v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy, ale také v CHKO Bílé Karpaty a CHKO Kysuce. Na Slovensku je partnerem Štátna ochrana prírody SR a Karpatská divočina OZ.
„První mapování výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy se uskutečnilo v roce 1984. Letos tedy bude mít magické číslo 42. Podle stop ve sněhu či blátě a dalších pobytových znaků, jako je trus či kořist, zjišťujeme, kolik šelem se v území pohybuje. Sledujeme také, které lokality šelmám aktuálně vyhovují a jaké migrační trasy využívají při svém pohybu krajinou. Data jsou ukládána do Nálezové databáze ochrany přírody,“ vysvětluje Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR, který mapování koordinuje.
Pro přesnější stanovení pohybu šelem se systematické mapování koná v předem určených dnech:
Pátek 6. 2. 2026 – centrální Beskydy (hlavní část mapování)
Sobota 7. 2. 2026 – příhraniční oblasti Česka a Slovenska (hlavní část mapování)
Během akce účastníci hledají na předem určených trasách stopy šelem a dalších vzácných druhů obratlovců – především lesních kurů, tedy tetřeva či jeřábka, shromažďují se také informace o výskytu šplhavců, sov či dravců a jejich hnízd. Mapovatelé zaznamenávají i běžné savce, jako jsou veverky či lasice. Všechny nálezy zdokumentují, a pokud se najde genetický materiál, jako je trus, chlupy nebo pera, odeberou jej pro DNA analýzy.
V loňském roce se během mapování podařilo získat 157 nálezů pobytových stop vlka obecného. Ve většině případů šlo o nálezy trusů a stopních drah. V jednom případě se podařilo dohledat také kořist v podobě divokého prasete, v Javorníkách byl dokonce jeden vlk zpozorován přímo. Méně časté byly nálezy pobytových znaků rysa ostrovida – těch mapovatelé objevili 59. Nejméně častým byl medvěd – jeho stopy a trus byly nalezeny v Kysuckých Beskydech a v Kysucké vrchovině. Podrobnější informace jsou k dispozici na webovém odkazu beskydy.aopk.gov.cz/-/zimni-mapovani-selem-2025-vysledky.
Monitoring šelem na českém území je částečně hrazen z projektu Prospective LIFE (PROtect SPEcies aCTIVEly by LIFE číslo 101104621).
Foto Miroslav Dvorský a Dana Bartošová
