null Beskydské mapování velkých šelem se vrací. Letos se koná po dvaačtyřicáté

AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy

Beskydské mapování velkých šelem se vrací. Letos se koná po dvaačtyřicáté

4. 2. 2026

Tradiční mapování výskytu vlků, rysů, medvědů a dalších obratlovců v chráněné krajinné oblasti Beskydy a okolí je naplánováno na 6. a 7. února.

Akci koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR  ve spolupráci s Hnutím DUHA Šelmy a účastní se jej i řada proškolených dobrovolníků.  Protože se šelmy neřídí hranicemi států, ale svými přirozenými teritorii, bude se jejich výskyt mapovat nejen v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy, ale také v CHKO Bílé Karpaty a CHKO Kysuce. Na Slovensku je partnerem Štátna ochrana prírody SR a Karpatská divočina OZ. 

První mapování výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy se uskutečnilo v roce 1984. Letos tedy bude mít magické číslo 42. Podle stop ve sněhu či blátě a dalších pobytových znaků, jako je trus či kořist, zjišťujeme, kolik šelem se v území pohybuje. Sledujeme také, které lokality šelmám aktuálně vyhovují a jaké migrační trasy využívají při svém pohybu krajinou. Data jsou ukládána do Nálezové databáze ochrany přírody,“ vysvětluje Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR, který mapování koordinuje.  

Pro přesnější stanovení pohybu šelem se systematické mapování koná v předem určených dnech:
Pátek 6. 2.  2026 – centrální Beskydy (hlavní část mapování)    
Sobota 7. 2.  2026 – příhraniční oblasti Česka a Slovenska (hlavní část mapování)

Během akce účastníci hledají na předem určených trasách stopy šelem a dalších vzácných druhů obratlovců – především lesních kurů, tedy tetřeva či jeřábka, shromažďují se také informace o výskytu šplhavců, sov či dravců a jejich hnízd. Mapovatelé zaznamenávají i běžné savce, jako jsou veverky či lasice. Všechny nálezy  zdokumentují, a pokud se najde genetický materiál, jako je  trus, chlupy nebo pera, odeberou jej pro DNA analýzy. 

V loňském roce se během mapování podařilo získat 157 nálezů pobytových stop vlka obecného. Ve většině případů šlo o nálezy trusů a stopních drah. V jednom případě se podařilo dohledat také kořist v podobě divokého prasete, v Javorníkách byl dokonce jeden vlk zpozorován přímo. Méně časté byly nálezy pobytových znaků rysa ostrovida – těch mapovatelé objevili 59.  Nejméně častým byl medvěd – jeho stopy a trus  byly nalezeny v Kysuckých Beskydech a v Kysucké vrchovině. Podrobnější informace jsou k dispozici na webovém odkazu beskydy.aopk.gov.cz/-/zimni-mapovani-selem-2025-vysledky.

Monitoring šelem na českém území je částečně hrazen z projektu Prospective LIFE (PROtect SPEcies aCTIVEly by LIFE číslo 101104621). 

Foto Miroslav Dvorský a Dana Bartošová

Jitka Dvorská při měření vlčí stopy. Foto Miroslav Dvorský
Dana Morcinková při dokumentaci stop. Foto Dana Bartošová